Bývalý hnědouhelný důl, úložiště elektrárenského popílku, divoké skládky i krajina zjizvená těžbou železné rudy. Na první pohled dříve nehostinná a nepřívětivá místa našla vhodné využití v podobě nových golfových hřišť. Z míst, která ještě poměrně nedávno byla mrtvou krajinou, jsou dnes proslulá golfová hřiště.

Bývalé skládky i hnědouhelné doly

Dnes už si málokdo vzpomene, že na řadě tuzemských golfových hřišť dříve byla nevzhledná a často těžkým průmyslem zničená krajina. Nově vzniklé golfové resorty přinesly množství nových pracovních příležitostí, ale zdevastovaná a mrtvá krajina dodala především místo pro zdravý sport.

Golfové hřiště je specifickým místem pro sportování. Žádný jiný sport totiž nezabírá tak velké území a plocha proto významně ovlivňuje celkový ráz okolní krajiny. Tím zásadním přínosem je právě rekultivace v minulosti lidskou činností poškozené lokality.

Příkladů lze najít mezi více než stovkou golfových hřišť více než dost. Díru do pekla připomínal pohled na povrchový důl Silvestr v Sokolově, na jehož výsypce vyrostlo osmnáctijamkové hřiště, které dřívější pohled na neutěšenou a zdevastovanou krajinu zcela změnilo. Podobným zásahem s ozdravnými účinky byla i výstavba golfového areálu Golf Resort Lipiny v industriální lokalitě mezi doly Karviná a Darkov.

Místem, kam se navážela zemina z důlní činnosti, byla i lokalita devítijamkového hřiště v Mostě. Oblast rekultivované Velebudické výsypky se změnila k nepoznání. Tam, kde dřív byly jen odpuzující hromady navážky, se dnes vinou fairwaye devíti místních jamek.

Mnozí golfisté při návštěvě hřiště na dohled od Kunětické hory dnes už nejspíš ani netuší, že původně na místě současných mistrovských osmnácti jamek, které už přivítaly řadu významných mezinárodních turnajů, bylo v minulosti úložiště popílku z nedaleké tepelné elektrárny Opatovice.

Pozadu v kouzelných proměnách nezůstala ani Praha. Dvě lokality, které v minulosti byly místem skládek komunálního odpadu, jsou dnes místem atraktivních hřišť v české metropoli – v Hodkovičkách a v Hostivaři. V Hodkovičkách vyrostlo hřiště na místě černých skládek a stavebních dvorů, navíc v záplavovém území Vltavy. Areál, na kterém se dnes rozprostírá v Hostivaři stále rostoucí golfový resort, byl v minulosti místem, kam se navážel odpad a suť z celé Prahy.

Ale podobných míst je mnohem více mimo Prahu. Hřiště ve Staré Boleslavi a v Kotlině nedaleko Terezína se mezi golfisty řadí k velice oblíbeným a přívětivým devítkám. Obě mají společné, že vznikly v neatraktivním území. Ve Staré Boleslavi bylo místních devět jamek vybudováno v lokalitě s patrnými jizvami po těžbě štěrkopísku, zatímco v Kotlině se stavělo na zanedbaných plochách bývalého vojenského výcvikového prostoru ležícího navíc v záplavovém území.

S golfisty si užívají turisté, cyklisté a rybáři

První míček na hřišti Greensgate Golf & Leisure Resortu v Dýšině u Plzně byl odpálený už v srpnu 2004, ale když se procházíte areálem dnes, máte pocit, že osmnáctijamkové hřiště v romantickém údolí říčky Klabavy a jejím okolí leží odjakživa. Před jeho vznikem ale zdejší krajina tolik romantiky nenabízela – opuštěný statek, který se později proměnil v neobyčejně atraktivní a architektonicky ztvárněnou klubovnu se zázemím. Krajinu nesoucí viditelné stopy po předchozí těžbě železné rudy a černé skládky nahradilo hřiště, které rozhodně nevzniklo na zelené louce. Navíc je lákavým cílem nejen pro golfisty, protože podél Klabavy vede i zajímavá cyklostezka.

Severní Čechy jsou všeobecně regionem výrazně poznamenaným důlní a průmyslovou činností, ale v posledních letech se vše obrací k lepšímu i díky golfu. Příkladem je Golf Resort Terasy v Ústí nad Labem, který vznikl na okraji bývalého Všebořického dolu v rekultivované zóně. Srdcem hřiště je přírodní jezero, kolem něhož se vine většina jamek první devítky a které vzniklo zatopením původních důlních slojí. Resort s osmnácti jamkami neslouží pouze golfistům a na své si přijdou i sportovní a rekreační rybáři.

Golfová hřiště se všeobecně stávají lokalitou, která ovlivňuje krajinu. V městských aglomeracích jsou významným činitelem představujícím nárazníkovou zónu mezi průmyslovými zónami a obytnými oblastmi. Zeleň golfových hřišť je zdrojem kyslíku, navíc stromy a keře, stejně jako další rostlinné druhy mimo hrací plochy, obohacují rozmanitost přírody a krajiny. Na řadě hřišť se citlivě využívá i rekonstruovaných bývalých zemědělských budov. Příklad? V Bitozevsi s devíti jamkami se dnes můžete ubytovat v příjemném hotelu, který byl ještě v nedávné minulosti velkokapacitním kravínem.

Golfová hřiště, která oživila zničenou krajinu: